Mám jedno
tričko, na kterém je napsáno Forever young. Myslím, že mě to docela vystihuje,
protože se rozhodně necítím na svůj věk a stále ve mně dřímá ta malá holka,
která si chce psát deník. Ovšem na druhou stranu už jsem nějakých pár let
dospělá a tak trochu vím, že moje mozkové výlevy by nikoho asi nezajímaly, tak
se je budu snažit filtrovat. Moje kamarádka o mě už od střední školy
prohlašuje, že bych byla výborná učitelka, tak uvidíme, jak moc se to projeví
:) Budu moc ráda, pokud se od vás dozvím zpětnou vazbu, jestli to takhle
funguje, nebo co mám změnit, aby to fungovalo a vy jste se na můj blog vraceli.
Hlavním
důvodem a také velkou částí článků blogu bude to, že čím jsem starší, tím víc
věcí se kolem mě děje a já nejsem schopná si je všechny pamatovat a uchovat si
na ně nějakou vzpomínku. Takže to částečně bude můj deníček, ve kterém se budu
snažit uchovávat důležité zážitky mého života, které bych nerada zapomněla ;)
Už teď mě například mrzí, že mám za sebou výlety do Londýna, Říma a Berlína a
všechny vzpomínky jsou zatím jen v mé hlavě (ačkoliv po pár letech už značně
prořídly). Takže pokud někam pojedu, těšte se na cestovatelský deník! Stejně
tak jsem poslední dobou začala víc číst, jelikož jsem si pořídila Kindle čtečku
knih, a bohužel doby povinných čtenářských deníků na základní škole jsou již
dávno pryč, zjistila jsem, že si některé knihy už vůbec nepamatuji. To stejné a
možná dvakrát horší platí i u filmů. Většinou vím, že jsem je viděla, ale
absolutně nevím, o co v nich šlo, kdo v nich hrál, natož abych si kousek
vybavila a mohla říct, jestli se mi ten film líbil nebo ne. Moje paměť prostě funguje
na počet opakování (fakt nevýhoda při učení na zkoušky), takže napoprvé prostě
nemám šanci :D
Druhý
důvod je ten, že mám spoustu nápadů, o které bych se ráda s lidmi podělila, a
nenapadá mě lepší cesta, než začít u blogu a počkat, jestli se vám to bude
líbit. Může se stát, že jsou ty nápady dobré jen v mé hlavě a nikoho jiného
nezajímají, ale proč to nezkusit? :)
Žádné komentáře:
Okomentovat