Road trip po Irsku: část 2.

Pokud jste zvědaví, co všechno jsme zažili a viděli druhý den našeho putování po jižním Irsku, jste tu správně. 

Den druhý: Z Dublinu až do středověku

Náš druhý den v Irsku začal vcelku spokojeně, ranní vstávání v 7 hodin bylo jen menší nepříjemností, kterou ale hned zahnala snídaně v podobě kávy a croissantu (croissana?, croissanu?, jak se to asi skloňuje?). Nicméně poklidnou snídani přerušilo moje nervózní mručení a dlouhá cesta busem až na jižní okraj Dublinu, kde jsme si konečně vyzvedli našeho benzinového oře. Nevím proč, ale vždycky si na sebe naložím nějaký úkol s tím, že to bude hrozně snadný a že vlastně o nic nejde, jenže pak dojde na věc a já si uvědomím, že jsem fakt nervózní a začnu sama sobě nadávat, co jsem si to zase vymyslela. Jedním zářným příkladem za všechny je i fakt, že jsem si půjčila auto v Irsku...kde se jezdí vlevo...a kde mají kruhové objezdy všude (a když píšu všude, znamená to všude, i na dálnici). 

Abych to ale nezdržovala a vy nebyli příliš napnutí, z půjčovny jsme se vydali nakoupit nějaké jídlo a pak vyrazili směrem pryč z Dublinu, díky bohu po méně rušných cestách a asi v 10 hodin dopoledne, takže dopravní špičce jsem se vyhnula. Naštěstí jsem si na řízení na opačné straně silnice zvykla rychle. Měli jsme před sebou velmi nabitý program, takže nebylo na co čekat.

Poslední pohled na Dublin a může se vyrazit!

Před obědem jsme pak dorazili do vesničky s krásným jménem Glendalough (cca 45 minut jízdy). Zde se nachází krásný klášter datovaný do 6. století (více info zde), který je obklopen hřbitovem a zelení, což působí poeticky na fotografiích. Tedy pouze za přívětivého počasí. Pokud si na road trip vyberete deštivý týden jako my, moc poeticky to působit nebude. Ačkoliv v Irsku je tohle počasí asi normální. Pak by mě zajímalo, kde se vzaly všechny ty úžasný fotky na internetu, asi photoshop :)

Přichází se přes dřevěný můstek, ze kterého jsou vidět hlavně dominantní věže.

Nicméně Glendalough není známé jen pro svojí středověkou historii, ale také proto, že se nad ním vypínají majestátní Wicklow mountains. Díky svému ledovcovému původu je údolí lemované velmi příkrými svahy a nachází se zde dvě krásná jezera, která jsou opět velmi vhodná jako objekt pro fotografii, jenom člověk musí být fakt trpělivý, aby si to vyfotil bez lidí (což byl ovšem velmi častý problém, jak jsme později zjistili).

Dokonce jsme viděli i kousek modré oblohy!

Když jsme se dostatečně pokochali výhledy, vyrazili jsme dál na jih a po přibližně hodince jsme dorazili do městečka Kilkenny. Tohle městečko má v sobě taky spoustu historických míst, především středověkých a především kostelů. Člověk by nevěřil, kolik kostelů je potřeba na jedno malé městečko. Bylo to první den našeho tripu, takže jsme si ještě všechno s nadšením fotili. Když jsme pak pátý den viděli kostel, utrousili jsme jen posměšné ´pff, zas kostel´ a kráčeli dál s foťákem v tašce. Kostely ale nejsou to jediné, co je v tomhle městečku zajímavého. Nachází se zde i zámek/hrad (nevim, co přesně, oni to nerozlišují a všechno se jmenuje castle), do kterého jsme se ale nevydali, protože jsme přijeli celkem pozdě odpoledne a vstup byl nekřesťansky drahý. Ale o vstupném na různé památky vám povím zase příště, to je kapitola sama pro sebe...

Kilkenny castle v noci.

Black Abbey

V rámci šetření výdajů, které se i tak šplhaly do nebeských výšin, jsme hned první den tripu přespávali v autě. Nebylo to velké auto, takže jediná možnost prakticky byla sklopit přední sedačky a ustlat si na nich, což bylo teda extrémně nepohodlné (což mi Dan neopomněl při každé příležitosti připomenout), ale nic levnějšího nebylo. Naštěstí jsme zaparkovali na takovém malém zapadlém parkovišti, takže jsme tam měli i celkem klid.

Druhý den jsme kvůli světlu vstávali už po sedmé hodině a kolem osmé už klusali po městě a hledali snídani. Čekalo nás ale další překvapení v podobě zavřených krámů a téměř prázdných ulic. Nevím, jestli to bylo tím turistickým místem, nebo tím, že Irové prostě dřív nevstávají, ale bylo to přinejmenším překvapující a Irsko si tím pomalu ale jistě kazilo svůj idylický obrázek, který jsme si o něm ve svých představách vybudovali.